Výživa při alergii na bílkovinu kravského mléka

Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) patří k nejčastějším potravinovým alergiím u dětí a postihuje 2 až 5 % kojenců.

Jedná se o stav, kdy imunitní systém dítěte přehnaně reaguje na bílkoviny obsažené v kravském mléce a mléčných výrobcích, případně na zbylé části kravského mléka v mléce mateřském (tam se dostanou ze stravy matky). Nejčastěji se objevuje u kojenců – v 95 % případů se objeví v prvním roce života dítěte, naprostá většina dokonce během prvních čtyř měsíců. U devíti z deseti pacientů tato alergie vymizí do tří let.

Zda bude mít vaše děťátko alergii, je z jisté části dáno již genetickou predispozicí. Pokud je alespoň jeden rodič alergický, je zde riziko, že i jeho potomek bude mít sklon k alergii. Jsou-li pak alergičtí oba rodiče, toto riziko se zvyšuje. Avšak nejen genetická výbava vašeho děťátka může ovlivnit skutečnost, zda alergii bude mít či nikoliv. Svou roli sehrávají i vnější vlivy

(porod císařským řezem, užívaní antibiotik, znečištěné ovzduší a další).  

ABKM a její příznaky

Včasné rozpoznání symptomů alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM) je klíčové, s pomocí lékaře však vše zvládnete vy i vaše dítě. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka se týkají nejčastěji trávicího systému a pokožky, méně často dýchacích cest. U některých malých dětí se může objevit i závažnější reakce, jako je například sípavé dýchání, napuchnutí rtů, svědění kůže a vyrážka, či zvracení.

Zřídka se může vyskytnout také závažná reakce, jako je anafylaxe, tedy alergická reakce, která vede až ke stavu ohrožení života. Často se objeví i více příznaků najednou. Alergická reakce může nastat okamžitě, ale může být i opožděná a projevit se po několika hodinách. Naneštěstí podchycení příznaků a stanovení přesné diagnózy není vždy snadné, poněvadž celá řada projevů se shoduje s projevy jiných onemocnění. 

Stanovení diagnózy ABKM

Diagnózu vždy určuje lékař na základě tzv. eliminačně-expozičního testu. Během eliminačně-expozičního testu, který se provádí pod dohledem lékaře, se vyloučí kravské mléko ze stravy dítěte (v případě kojeného dítěte ze stravy matky). Pokud se jedná o alergii, do 3 dnů (kopřivka, zvracení, kolika, krev ve stolici) až 4 týdnů (atopický ekzém, hlenovité průjmy) dojde obvykle k ústupu obtíží. Po dobu eliminačně-expozičního testu se dítěti, které již není zcela kojené, nasadí speciální výživa pro děti s alergií na bílkovinu kravského mléka s extenzivně hydrolyzovanými bílkovinami, tj. bílkovinami rozštěpenými na peptidy a aminokyseliny, jež imunitní systém alergického dítěte nepovažuje za alergen. Hydrolyzované bílkoviny se také mnohem snáze tráví, a to při zachování potřebných výživových hodnot a bez rizika způsobení alergické reakce. Nebo v případě vážných projevů alergie na bílkovinu kravského mléka aminokyselinovou formuli s bílkovinami rozštěpenými na samotné aminokyseliny, které jsou tak 100% nealergenní. V případě plně kojeného dítěte se vyloučí kravské mléko ze stravy matky.

Po ukončení eliminačně-expozičního testu se dítě vystaví opětovně kravskému mléku, aby se diagnóza zpětně potvrdila. Eliminačněexpoziční test může provést Váš dětský pediatr. Případně Vás může odeslat ke gastroenterologovi či alergologovi, kde se ovšem můžete

setkat s delší čekací dobou na objednání. 

Postup při ABKM

Základním opatřením je vyloučení kravského mléka a mléčných výrobků ze stravy dítěte, případně také ze stravy matky, pokud je dítě plně/částečně kojeno. Na základě toho vám pediatr také doporučí vhodnou výživu tak, aby splňovala veškeré nutriční nároky vašeho děťátka. Jestliže vaše dítě ještě nejí příkrmy, postupuje se dvěma způsoby:

ABKM DIETA PŘI KOJENÍ:

Maminka vyloučí bílkovinu kravského mléka ze svého jídelníčku. To je nezbytné proto, že některé mléčné bílkoviny se mohou ze stravy matky dostat do mateřského mléka. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka by pak měly cca do 2 týdnů vymizet. Při bezmléčné

dietě je ale nutné zajistit dostatečný přísun vápníku a pečlivě studovat etikety – mléko se může skrývat i tam, kde byste jej nečekali (pečivo, některé uzeniny apod.). Při vynechání mléka ze stravy matky je třeba počítat s přechodným obdobím, kdy i navzdory bezmléčné dietě se mohou bílkoviny kravského mléka ještě nějakou dobu v mléce mateřském

vyskytovat. Toto období nebývá většinou delší než jeden týden.

ABKM DIETA U NEKOJENÝCH DĚTÍ:

Pokud dítě nemůže být výhradně kojeno, musíme vysazení kojeneckého mléka nahradit adekvátní výživou – dle doporučení lékaře. Výživou, která musí jednak minimalizovat pokračování vzniklé imunitní reakce a jednak splňovat výživové požadavky dítěte. Způsob náhrady se řídí podle závažnosti projevů:

• Pokud jde o relativně lehkou alergii (kojenecká kolika bez jiných příznaků, lehký ekzém apod.), používá se obvykle výživa s extenzivně hydrolyzovanou bílkovinou.
• U dětí s těžší formou alergie (neprospívání, těžký průjem, těžký ekzém, rozsáhlé otoky, těžká či dlouhotrvající dušnost, anafylaxe) se obvykle používá výživa na bázi aminokyselin, což jsou stavební prvky bílkovin, které nejsou alergenní. Děti s alergií na bílkovinu kravského mléka nemají být krmeny kojeneckými mléky s neupravenými bílkovinami kravského mléka.

Děti s ABKM by neměly dostávat ani přípravky s částečně štěpenou bílkovinou označované jako HA (hypoantigenní) mléka.

Do diety dětí s ABKM nepatří ani sója a sójové výrobky. Lékaři nedoporučují podávat sóju kojencům do šesti měsíců věku. Navíc u dětí alergických na bílkovinu kravského mléka je velká pravděpodobnost, že budou trpět i alergií na sóju. Vhodné nejsou ani výživy vyráběné z mléka jiných zvířat (například z kozího mléka), protože u miminek alergických na bílkovinu kravského mléka mohou vyvolat alergickou reakci.