Výživa dodává tělu látky potřebné na růst, výstavbu a obnovu tkání, energii pro všechny činnosti
a chrání nás před negativními vlivy prostředí, kterým jsme vystaveni. Výživa má důležitou roli v prevenci nemocí, poskytuje člověku kvalitnější život. Zásady správné výživy, tj. množství a složení stravy, vychází z vědeckých poznatků. Nesprávná výživa, její nedostatek, ale i nadbytek, může přispět ke vzniku některých onemocnění (např. Vysokého krevního tlaku či cukrovky). Stejně důležité jako množství potravy je i její složení, živiny musí být obsaženy ve vyváženém poměru.
NEMOCNÍ PACIENTI ČASTO DOSTATEČNĚ NEJEDÍ
Pacienti často trpí sníženou chutí k jídlu. Časté je nechutenství, nevolnost, pocit plnosti, nadýmání, průjmy, ale i zácpa. Tyto obtíže vedou k sníženému příjmu stravy, omezení pestrosti stravy, a tím i k nižší energetické a biologické hodnotě stravy. Negativně ovlivněny bývá i vstřebávání a využití jednotlivých živin.
BĚHEM ONEMOCNĚNÍ MÁ VÝŽIVA PŘÍMO ZÁSADNÍ VÝZNAMNÉMU TĚLO POTŘEBUJE ENERGII A ŽIVINY ABY SE DOKÁZALI UZDRAVIT.
Pro zdravého člověka obecně platí, že pokud má nadváhu, je vhodné zhubnout. V průběhu závažného onemocnění je všechno jinak. Už malá ztráta hmotnosti může být pro některé pacienty riziková. Nemoc je pro organismus velkou zátěží. Obecně se v nemoci zvyšuje potřeba biologicky hodnotných potravin a u některých onemocnění se zvyšuje potřeba energie. V případě, že je výživa nedostatečná, organismus čerpá z vlastních zásob. Dochází k poklesu tělesné hmotnosti a úbytku tukové a svalové hmoty. Ztráta svalové hmoty je zvlášť nebezpečná, nejedná se jen o oslabení svalstva končetin, ale bohužel i dýchacích svalů a srdečního svalu, což v konečném důsledku může vést k rozvoji zánětu plic a dalším závažným komplikacím.
Nesprávná nebo nedostatečná výživa vede k celkovému oslabení těla, prodloužení doby rekonvalescence, pobytu v nemocnici, zhoršuje imunitu, má vliv na hojení ran, snižuje soběstačnost a celkově zhoršuje kvalitu života pacienta.
„Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék nechť je tvým jídlem.“ Hippokrates
BÍLKOVINY JSOU NENAHRADITELNÉ
Bílkoviny jsou stavebními kameny všech tkání včetně svalů, podílejí se na tvorbě enzymů a dalších látek důležitých pro správnou funkci těla. K odbourávání bílkovin dochází především tehdy, když je tělo ve stresu, např. při těžké infekci, akutním zánětu a popáleninách. Organismus ve stresu není schopen využít jiné zdroje energie, a proto využívá energii bílkovin ze svých tkání, především ze svalů. I člověk s nadváhou je vystaven riziku podvýživy, pokud nemá dostatečný příjem bílkovin! V těžkém stavu může tělo odbourat až 1 kg svalstva denně, což je pro pacienta velmi nebezpečné. Svalovou hmotu není jednoduché obnovit!
Bílkoviny získáváme z potravin živočišných i rostlinných. Hodnotnější jsou bílkoviny živočišného původu, protože obsahují všechny potřebné aminokyseliny (aminokyseliny jsou stavební kameny bílkovin).
Denní potřeba bílkovin u zdravého dospělého je přibližně 1 g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti, v nemoci se tato potřeba může až zdvojnásobit.
CUKRY (SACHARIDY) JAKO VÝZNAMNÝ ZDROJ ENERGIE
Cukry slouží jako zdroj energie pro organismus. Jejich biologickou hodnotu zvyšuje obsah vlákniny. Obecně vhodnější jsou komplexní cukry – polysacharidy (např. Škroby obsažené v obilovinách a bramborách), jejich odbourávání je pomalejší a glukóza, která je konečnou formou cukrů, se následně vstřebává pomaleji a organismus nezatěžuje.
TUKY (LIPIDY)
Jsou nejbohatším zdrojem energie, zdrojem esenciálních mastných kyselin (esenciální = tělo je nedokáže samo vytvořit) a zajišťují organismu příjem vitaminů A, D, E, K, které jsou v tucích rozpustné. Největší zastoupení živočišných tuků v mase, vejcích, mléce a mléčných výrobcích. Na příjem rostlinných tuků doporučujeme používat kvalitní rostlinné oleje na přípravu jídel. Zvýšíme tím množství esenciálních mastných kyselin ve stravě. Velmi žádoucí je časté zařazování ryb do jídelníčku, a to především mořských.
NEZAPOMÍNEJME NA VLÁKNINU
Vláknina je nedílnou součástí běžné stravy. Rozdělujeme ji na 2 druhy. Rozpustná vláknina slouží jako potrava užitečných bakterií v tlustém střevě. Nerozpustná vláknina funguje jako „kartáč střev“ – zlepšuje pohyb střev a působí pozitivně na objem a konzistenci stolice.
ESENCIÁLNI LÁTKY
Se podílejí především na výstavbě tkání. Lidský organismus si je sám nedokáže vytvořit. Tyto látky jsou pro tělo nepostradatelné, je třeba je přijímat v potravě. Patří sem esenciální mastné kyseliny (vhodné tuky), esenciální aminokyseliny (živočišné bílkoviny), některé vitamíny, minerální látky a stopové prvky.
ENERGIE
Pokud je člověk zdravý, platí pravidlo, že příjem energie z potravy má být v rovnováze s výdejem energie. Průměrná denní potřeba energie je ovlivněna zdravotním stavem, pohlavím, věkem a tělesnou aktivitou.
• Dospělé ženy potřebují přibližně 2000 – 2200 kcal
• Dospělí muži potřebují 2400 – 2600 kcal
PITNÝ REŽIM
Dostatečný příjem tekutin je nezbytný pro správnou funkci organismu. Doporučená minimální denní dávka je 1,5 – 2 l denně. V horkých letních dnech, při ztrátách tekutin pocením nebo průjmy je nutné zvýšit množství přijímaných tekutin až na 3 litry denně. Vhodnými nápoji jsou pitná voda, kvalitní zelený či černý čaj, mírně mineralizované vody, ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Příliš studené nápoje nejsou vhodné.
