Poruchy polykání (disfagie)

Příklad: Manžel po mozkové příhodě nespolkne sousto, po napití kašle…

Problémy s polykáním jsou obvykle následkem nervových onemocnění (např. cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza). Narušení jemné koordinace svalů vede k tomu, že potrava „zaskočí“ nebo zatéká do dýchacích cest (aspirace). Následkem je nepříjemný kašel a pocity dušení. Zaskočení potravy může být i příčinou zápalu plic.  Dysfagie je většinou přechodným stavem, někdy se však může stát i trvalou poruchou. 

Pacient s dysfagií často odmítá jíst nebo pít, případně jí málo nebo snižuje příjem tekutin. Správná výživa a hydratace pacienta, zejména po cévní mozkové příhodě, však tvoří důležitou podporu zotavování.

Je proto třeba, aby pacienta s poruchou polykání vyšetřil kvalifikovaný lékař nebo logoped a v případě potřeby stanovil vhodný výživový plán. U těžkých forem dysfagie může lékař rozhodnout o zavedení sondy nebo PEG. Výživa a tekutiny jsou pak pacientovi podávány přímo do žaludku.

Léčbou dysfagie je rehabilitace polykání, kterou vede logoped. Rehabilitaci usnadňuje vhodná úprava stravy (vyloučení kousků a drobků) a používání zahušťovadel, která mění konzistenci a texturu jídla a pití. Kvalitní moderní zahušťovadla zachovávají chuť a vůni jídla a mohou významně zlepšit život postižených. Předepisuje je lékař – neurolog nebo nutriční specialista.

Vaše časté situace - Dospělí a senioři