Některá onemocnění či úrazy neumožňují dítěti vypít nebo sníst dostatečné množství potravy ústy. Pokud vaše dítě není schopno bezpečně přijímat potravu, může lékař doporučit zavést mu výživovou sondu. Ta umožní podat dítěti jak výživu, tak tekutiny a léky a zajistit mu tak potřebný příjem živin pro jeho růst a vývoj.
Nejčastějšími důvody pro zavedení sondy dítěti jsou:
1) Dítě není schopné jíst nebo nevstřebává dostatek živin potřebných pro jeho růst.
2) Dítě má problémy s polykáním.
3) Hrozí riziko vdechnutí stravy do plic (tzv. aspirace).
Tyto důvody mohou nastat u dětí, které mají jiné zdravotní potíže, jako jsou např. onemocnění srdce, zažívacího traktu, neurologické potíže nebo zpožděný vývoj.
Z pohledu rodiče může být zavedení sondy dítěti velmi stresující situací. Ačkoliv se to může jevit jako velký a nepříjemný zákrok, většinou jsou tyto představy horší než skutečnost. Zavedení výživové sondy je obvykle nenáročná procedura. Řada dětí navíc potřebuje výživovou sondu jen dočasně a později může lékař rozhodnout sondu zcela odstranit. Doba, po kterou musí být výživová sonda dítěti zavedená, je velmi individuální. U některých dětí to může být jen po několik týdnů. Jiné děti mohou potřebovat výživovou sondu dlouhodobě. Zeptejte se svého lékaře, jakou dobu zavedení sondy odhaduje v případě vašeho dítěte.
Existuje celá řada výživových sond. Volba výživové sondy a způsob jejího zavedení je na rozhodnutí lékaře, který individuálně posoudí stav pacienta a všechny souvislosti.
Nasogastrickou sondu obvykle zavádí zdravotnický personál na oddělení. Přes nosní otvor sondu zasunou až do žaludku pacienta. Tato sonda je obvykle určena jen pro krátkodobé podávání výživy v řádu několika dní až týdnů. Zavedení nasogastrické sondy může být trochu nepříjemné, ale jakmile je v žaludku, děti si na ni obvykle rychle zvyknou. Rozhodně nebrání vašemu dítěti případně začít normálně jíst. Tato sonda musí být měněna každý měsíc.
Pokud dítě zvrací nebo má problémy s nasogastrickým živením, lze sondu umístit za žaludek až do tenkého střeva. V tomto případě mluvíme o nasojejunální sondě. Tato sonda je opět obvykle určena jen pro krátkodobé podávání výživy.
Pokud se předpokládá, že dítě bude sondu potřebovat déle než 2–3 měsíce, může lékař doporučit zavedení PEGu (Perkutánní endoskopické gastrostomie). Pro zavedení PEGu je obvykle potřeba provést malý gastroskopický zákrok a sonda je lékařem vyvedena ze žaludku skrze břišní stěnu. Dětský pacient tak má na břiše hadičku, do které je pak aplikována výživa, léky a voda.
Po 10 dnech od zákroku již nebývá místo zavedení PEGu bolestivé. Ani samotná aplikace výživy ani běžná péče o sondu nebolí. Časem zjistíte, že PEG může být naprosto nenápadný a nemusí znamenat ani velké omezení běžných aktivit vašeho dítěte.
Po propuštění z nemocnice se péče o PEG stane součástí vašeho každodenního života. Je dobré se naučit starat o PEG vašeho dítěte již v nemocnici. Zdravotnický personál v nemocnici vás naučí, jak se o sondu starat a jak podávat dítěti výživu.
